Zelí hlávkové (Brassica oleracea)
Co bych to byl za léčitele, kdybych nenapsal krátkou zmínku o poctivé vitamínové bombě, kterou všichni známe. Jde o hlávkové zelí. Napříč všemi „multivitaminy“, kterými nás sdělovací prostředky reklamami obšťastňují, já bych dal na první místo ZELÍ. A to nejlépe kvašené.
Bylina zelí je původem ze Středomoří, kde roste jako dvouletka a tvoří malý keřík. My známe zelí, které je prošlechtěné a tvoří hlávky. Existuje velké množství odrůd různých barev a tvarů.
Zelí tvoří charakteristickou hlávku. Je nejlevnější a nejúčinnější léčivá zelenina, která u nás roste a proto by mělo být zelí základní složkou potravy. Je výborně skladovatelné.
Zelí obsahuje velké množství vitamínů C, E, B, Karotenu, Thiaminu, Riboflavinu, Niacinu a dalších. Zelí obsahuje mnoho minerálních látek, vlákninu, celulózu, cukry, kyselinu listovou, prvky draslík, hořčík, fosfor, jód, chlór a mnoho dalších.
Při kvašení obsahuje zelí množství kyseliny mléčné a mnoho enzymů.
V léčbě se používá kvašené zelí při léčení a prevenci rakoviny, poněvadž obsahuje izotiokyanáty, což jsou silné protirakovinné látky, takže léčí nádorová onemocnění prsu, prostaty, močového měchýře, plic, jater, tlustého střeva a konečníku.Vynikající k léčení žloutenky typu A i B. Používá se při všech formách artrózy, revmatismu a dně.
Snižuje krevní tlak a zrychluje odvádění odpadních látek z těla. Zvyšuje odolnost organismu proti infekcím, tedy proti chřipce, nachlazení, angíně, působí proti kašli, zánětu hrtanu, průdušek a dalších onemocnění dýchacích cest. Má protialergické účinky. Je dobré jíst kvašené zelí při onemocnění ledvin.
V dnešní uspěchané době působí proti překyselení organismu. Příznivé je na trávení v žaludku a na činnost střev. Má příznivý účinek na aterosklerózu. Působí dobře na pokožku a vyhlazuje vrásky.
Můj osvědčený pracovní postup na kvašené zelí
Existuje velké množství návodů na kvašené zelí, které si sami doma můžete vyrobit. Od jednoduchých až po složité. Do jednotlivých zavařovacích lahví nebo kvasných nádob.
Já používám ten jednoduchý způsob kvašení zelí a to do kvasné kameninové nádoby k tomu určené o objemu 12 až 15 litrů.
Tím se vyhneme zbytečné velké přípravě před kvašením a při kvašení a hlavně ušetříme čas, úklid a někdy i nervy našich drahých poloviček, protože je to obvykle mužská práce.
| Potřebujeme: | 1x kvasný kameninový hrnec o objemu 12 – 15 litrů 15 kg nakrouhaného zelí (Běžně se dá koupit u zemědělce na vesnici) 5 ks velké cibule 150 gramů soli 80 gramů kmínu |
Koupené na jemno nakrouhané zelí nasypeme v koupelně do dobře vymyté a vyčištěné vany a nasypeme na ně na jemné kousky nakrájené cibule s kmínem a solí. Dobře všechno promícháme a do připravené kvasné nádoby zelí napěchujeme. Mně se osvědčilo při tom pěchování si dát na holou nohu dva igelitové pytlíky a nohou toto zelí tak zmáčknout, až se objeví vymačkaná šťáva. Tímto způsobem to jde velmi lehce.
Zelí by nemělo být až po okraj nádoby, musí tam být trochu místa, aby při rychlém kvašení tekutina nevytékala.
Zelí bychom trochu měli nahoře něčím zatížit. Mně se osvědčily skleněné půlkruhy, které jsem si dal u sklenáře vyrobit z tlustého skla.Sklenář okraje obrousil. Budou stačit čtyři tyto půlkruhy, kterými zelí lehce zamáčkneme. Přiklopíme víčko a do mezikruží nalijeme vodu. Jedenkrát za týden vodu doplňujeme, nesmí vyschnout, aby se dovnitř nedostal vzduch.
A to je tak vše z praktického pohledu u přípravy na kvašené zelí.
Kvasnou nádobu umístíme někde v bytě, kde nebude nikomu zavazet při normální bytové teplotě kolem 22 st. Celsia, která je potřebná při kvašení. Tam ji ponecháme 1 měsíc.
Potom kvasnou nádobu umístíme nejlépe ve sklepě, kde je teplota nižší.
I u bytů v bytových domech je ve sklepě nižší teplota nežli v bytě. Tam bývá v zimě kolem 15 stupňů Celsia.
Kvašené zelí používejte co nejvíce ve svém jídelníčku, poněvadž je to jedna z nejzdravějších potravin.
